Vláda projedná novelu, která nájemníky zavazuje hlásit majiteli bytu dlouhodobé návštěvy

PRAHA (MEDIAFAX) - Ministři budou mít ve středu na stole novelu občanského zákoníku z dílny ministerstva pro místní rozvoj, která upravuje bydlení v nájemních bytech. Návrh mění postup doručení výpovědi, ukládá nájemníkovi povinnost informovat o dlouhodobých návštěvách v bytě a zakazuje ubytovat třetí osoby.

Proti návrhu ostře vystupuje zejména opoziční ČSSD. Ta odmítá například paragraf, který ukládá nájemci povinnost informovat pronajímatele o všech dlouhodobých návštěvách nebo zakazuje nastěhovat si do bytu další osoby. "To nemá obdoby v celém vyspělém světě. Když budu konkrétní, vylučuje to například vnoučata, která se nepodívají za svými prarodiči," kritizuje připravovaný návrh zákona poslanec Stanislav Křeček (ČSSD).

Ředitelka odboru bytového práva, analýz a metodického řízení Státního fondu rozvoje bydlení Eva Helclová však s kritikou nesouhlasí. "Záleží na tom, jak se smluvní strany dohodnou, takže to rozšiřuje smluvní svobodu zúčastněných stran. Rozhodně to neznamená, že každý pronajímatel si takovou podmínku dá do smlouvy," uvedla.

Tato možnost smluvně podmíněného souhlasu pronajímatele by se kromě v zákoně vyjmenovaných osob, jako je manžel nebo partner, nevztahovala ještě na 'případy hodné zvláštního zřetele'. "Ty budou posuzovat soudy a budou je posuzovat případ od případu, takže může jít i o vnuka nebo o kamaráda, který je v tíživé situaci," vysvětlila Helclová.

Informace o povinnosti hlásit všechny návštěvy je podle ředitelky odboru bytového práva značně zkreslená. "Jedná se o dlouhodobé návštěvy. Je tam lhůta dvouměsíčního setrvání, takže skutečně nejde o to, že někdo někoho navštíví a hned se to bude muset hlásit," vysvětluje. Toto ustanovení je v podstatě jen rozšířením současné praxe, kdy nájemce hlásí počet osob. Nově by měl pronajímateli udat i jména osob a data narození. Toto ustanovení má zabránit dlouhodobému setrvání nadměrného počtu lidí v jednom bytě.

Zjednodušené je podle jejích slov i další tvrzení ČSSD, že pronajímatel může vstoupit do bytu při dlouhodobé nepřítomnosti nájemníka. "Ve skutečnosti je to tak, že nájemník si může určit osobu, která v době jeho nepřítomnosti zajistí vstup do bytu v případě nějakého problému. Teprve pokud takovou osobu nezajistí, může tak učinit pronajímatel," dodala Helclová.

ČSSD tvrdí, že novela zákona ruší povinnost doručení výpovědi z nájmu. Ani toto tvrzení podle Helclové není kompletní. Změnit se má pouze slovo doručení na dojití. "V běžné soukromoprávní praxi se dojití považuje za dostatečné. Znamená to, že se výpověď dostane někam, kde se s ní může nájemník seznámit. Takže ji může převzít i osoba, která s ním sdílí domácnost," dodala ředitelka odboru bytového práva.

Některá tvrzení České strany sociálně demokratické (ČSSD) se podle ní vůbec nezakládají na pravdě. "Je to informace o tom, že se ruší povinnost pronajímatele platit nájemci stěhovací náklady, pokud je výpověď daná kvůli pronajímateli, nebo že se ruší sankce pro pronajímatele, pokud dá výpověď z nepravdivých nebo fingovaných důvodů. Ani jedno z těchto tvrzení novela neobsahuje. Dochází k přečíslování paragrafů, ale z novely tato ustanovení nemizí," dodala Helclová.

Chystaná novela však není kladně vnímána ani majiteli domů. Měla by totiž řešit fakt, že v řadě domů končí k závěru letošního roku regulace nájemného, což není v současném právu řádně ošetřeno. "Nyní chce vláda ČR pod gescí ministerstva pro místní rozvoj řešit vzniklou situaci tak, že na základě novely občanského zákoníku se mají nájemník a majitel dohodnout na nájemném ve výši tak zvaně 'místně obvyklého nájemného'," komentovala na svém blogu novelu advokátka Klára Samková, která majitele domů zastupuje před Evropským soudem pro lidská práva ve sporu s českým státem o regulaci nájemného.

Samková kritizuje návrh, že pokud se nájemce a pronajímatel nedohodnou na výši nájemného, určí nájemné soud. Ministerstvo pro místní rozvoj by pro tyto účely mělo vyrobit cenové mapy s místně obvyklým nájemným. "Z takového postupu plynou zásadní problémy, a to zejména s ohledem na možný počet žalob," vysvětluje Samková a dodává, že pokud by se lidé jen v deseti procentech případů nedohodli, došlo by k zahlcení soudů.

"MMR uvádí jako počet bytů s regulovaným nájemný celkem 750 000 bytů. Pravděpodobně jich je méně, snad tak 700 000, a to právě s ohledem na narovnávání cen. I v případě, že by však bylo 700 000 bytů s regulovaným nájemným a v pouze 10 % nedošlo k dohodě, znamenalo by to, že navíc k zátěži soudů stoupne nápad o dalších 70 000 žalob. To je číslo, které je schopno zásadním způsobem ohrozit fungování justice," konstatuje Samková.

Jiří Táborský, taborsky@mediafax.cz