Bydlení – historie bydlení, rané baroko

Rubrika: Interiéry
Jiřina Kavková (Bydlet.cz), 29.08.2011

Rané baroko se jako nový sloh začalo prosazovat po skončení třicetileté války. Vývoj barokního slohu byl započat v Itálii a od počátku byl podporován církví. Vatikán měl velký zájem o nový styl, který v sakrální architektuře monumentálně až pompézně ukazoval moc i bohatství katolické církve.    

Kromě církve také šlechta i měšťanské vrstvy pociťovaly výraznou potřebu reprezentace. 
Ve Francii se za  Ludvíka XIV  prosadila idea absolutní panovnické moci. Právě královo velkolepé sídlo ve Versailles bylo symbolem této moci - jeho i celé Francie. Panovník ho nechal přestavět z původně malého loveckého zámečku. Barokní zámek ve Versailles byl vzorem pro celou řadu nových evropských rezidencí.

Nový sloh podporovaly bohaté vrstvy, které si mohly dovolit stavět chrámy a paláce v novém architektonickém slohu a zařizovat je novým mobiliářem. Byly to katolická církev, šlechta, někde i bohaté měšťanstvo. Enormně stoupající nároky těchto zadavatelů způsobily, že technické možnosti a kvalita stavebních prací a uměleckých řemesel se pozvedla k dokonalosti.

Architektura
Ve střední Evropě, která třicetiletou válkou značně zchudla, se šlechta, vysocí představitelé církve a velké kláštery stali nejdůležitějšími zadavateli stavebních prací. Obrovské zámecké komplexy si budovali největší vlastníci půdy, často přímo ve svých poddanských městech. K větší výstavbě ve městech docházelo pouze tam, kde se rozvíjel zámořských obchod, tedy především na severoněmeckém pobřeží a v Nizozemí.

Pravidlem se stala téměř absolutní symetrie stavby, sloupoví bylo užito pro základní členění fasády a neomezovalo se jen na výšku jednoho podlaží. Novými prvky byly střední a nárožní rivality, sloužící ke zvýraznění centrální osy stavby a lomené sedlové střechy.  Střecha využívala velké podstřešní prostory,  nazvané  mansardy. Dále výrazně složité a mohutné profily římsoví, velké portály a cibulovité báně věží, především u kostelních staveb.

Vnitřní uspořádání objektů a celá jejich dispozice byla podřízena potřebám reprezentace. Čestné  dvory, audienční sály, trůní sály, slavnostní sály, galerie, schodiště – to vše bylo předimenzováno. Platilo to i u rozměrů a uspořádání  intimních obytných prostor.

Měšťanský stav se v rámci svých možností přizpůsoboval životnímu stylu šlechty. V bohatých obchodních a hanzovních městech, v Amsterodamu, Hamburgu, Kolíně, Frankfurtu či Basileji vznikal drahocenný nábytek, objednaný právě měšťanstvem.

Interiéry

Podlahy
V zámcích byly mnohdy mramorové, ornamentálně sesazované, stejně tak parkety zdobené bohatými intarziemi. Základním vzorem byly parketové podlahy ve Versailles. V méně reprezentativních prostorách se pokládaly barevné glazované dlaždice.

Stěny
Obkládaly se dřevem nebo pokrývaly koženými zlacenými tapetami a freskovou malbou. Ve slavnostních prostorách se používaly čalouny či tkané nástěnné koberce – tapiserie.

Tapiserie/gobelíny
Nástěnné koberce s obrazovými náměty z vlámských nebo francouzských dílen. Pro tapiserie se podle nejznámější pařížské manufaktury ujal název gobelíny.

Stropy
Byly pokrývány plastickou štukovou výzdobou, někdy i částečně zlacenou, nástropní plochy se štukovým orámování, tzv. zrcadla, byla doplněna freskovou malbou, často i perspektivní kompozicí, opticky zvyšující či rozšiřující prostor.

Vytápění
Kromě krbů sloužily k vytápění místností věžová kachlová kamna, zhotovená z glazovaných fajánsových kachlů.

Nábytek s úložnými prostory
Nejdůležitějším kusem nábytku byla reprezentační skříň. Dosahovala často obřích rozměrů (až 3 metry výšky). Byla již jednodílná, s  dvoukřídlými dveřmi. V podstavě, korpusu a římse byla vertikálně dělena na dvě symetrické poloviny. Ke zdůraznění symetrie architektury byla její přední část zdobena sloupy či pilastry, korunní římsa byla velmi široká a bohatě profilovaná. Nohy byly převážně soustružené a kulovité formy, často stlačeného až do polštářovitého tvaru.

Komoda byla odvozena z truhly, měla dvě až tři zásuvky a žádná dvířka. Ve Francii se zhotovoval bohatě intarzovaný nábytek u kterého se nohy a přední část korpusu s měkkými liniemi spojovaly v celek. Nejznámější kusy těchto barokních předchůdců rokokových komod pocházejí od francouzského uměleckého truhláře Charlese Boulla.

Sedací nábytek
Typickým představitelem je křeslo s velkým tuhým zadním opěradlem, jehož rozměry dovolovaly podstatně pohodlnější sezení než renesanční židle. Sedák a opěradlo byly již čalouněné, u dražších kusů byl potah gobelínový či vyšívaný. Vzor potahované látky byl často květinový s arabeskami a vždy ladil s formátem sedáku a opěradla. Oblíbené bylo lemování potahu střapci. Konstrukce podstavy byla vždy sejná a lišila se pouze ornamentálním tvarem dílců. Nohy se asi deset centimetrů na podlahou spojovaly diagonálně překříženými trnožemi. Opěradlo bylo ukloněno mírně dozadu a u křesel opatřeno područkami, spojenými s horními konci předních nohou. Područky bývaly vesměs zakončeny masivními volutami.

Postel
Sále s používaly baldachýnové postele se složitě skládanými damaškovými a brokátovými drapériemi.

Stůl
Mimo jídelny se stoly již neumisťovaly do středu obytných místností, ale ke stěnám jako konzolové. Tvary nohou byly ještě bohatší než u sedacího nábytku, od buclatých sloupků k  prohýbaným, vinutým či splétaným.

Konstrukce nábytku
Všechny dodnes užívané truhlářské techniky (kromě překližek nebo dřevovláknitých desek) byly již známé a perfektně ovládané. Vlastní technické konstrukce včetně spojů bylo běžné skrývat řezbou, dýhováním nebo intarziemi.

Technický důmysl při tvorbě interiérů a nábytku neznal hranic. Vznikala nádherná reprezentativní díla ze vzácných dřev, vykládaná želvovinou, perletí, slonovinou a kovy. Poprvé se objevují nábytkové kusy s povrchovou úpravou laky, používané podle čínských a japonských vzorů.

Ornament
Typickými barokními ornamenty, které se objevují v architektuře, jsou páska, rozvilina a rolverk. Stejné ornamenty jsou užívány při výzdobě nábytku v intarzii, marketerii, boulleovské technice, méně v řezbě. Zvláště typické jsou pro nábytek raného a vrcholného baroka široké, bohatě členěné, krátce zalamované lištové profily. Výplně zdobené těmito profilovanými lištami se podle podoby s lomenými zdmi barokních opevnění nazývají také bastionovými výplněmi. Dalšími dekorativními prvky jsou sloupky s bohatě vyřezávanými hlavicemi a spirálovými dříky, rovněž kartuše s objemnými řezanými rolverky.

Zdroj:
Traugott Wöhrlin, Nábytkové slohy od antiky po současnost

 


 

Bydlení - historie bydlení, staré kultury, Egypt a Mezopotámie >>
Bydlení - historie bydlení, staré kultury, Řecko >>
Bydlení - historie bydlení, staré kultury, Řím >>
Bydlení - historie bydlení, raný středověk >>
Bydlení - historie bydlení, raná gotika >>
Bydlení - historie bydlení, gotika Evropa, gotika Čechy >>
Bydlení - historie bydlení, renesance Itálie >>
Bydlení - historie bydlení, renesance Francie, renesance Španělsko >>
Bydlení - historie bydlení, renesance Německo, Anglie, Švýcarsko a Nizozemí >>
Bydlení - historie bydlení, renesance Čechy >>
Bydlení - historie bydlení, francouzské baroko Ludvíka XIV. >>
Bydlení - historie bydlení, baroko Čechy, Anglie a severní Evropa >>
Bydlení - historie bydlení, rokoko úvod >>
Bydlení - historie bydlení, rokoko Francie >>
Bydlení - historie bydlení, rokoko Německo, Anglie, Itálie a Čechy >>
Bydlení - historie bydlení, anglický nábytek 18.století >>
Bydlení - historie bydlení, americký nábytek v počátcích kolonizace >>
Bydlení - historie bydlení, klasicismus >>
Bydlení - historie bydlení, nábytkový fenomén Thonet a nové technologie ohýbaného dřeva >>
Bydlení - historie bydlení, druhá polovina 19. století, historismus. Sloh s předponou neo. >>
Bydlení - historie bydlení, tvůrčí hnutí Art and Craft >>
Bydlení - historie bydlení, secese. Dekorativní secesní styl není jen Alfons Mucha. >>
Bydlení - historie bydlení, moderna a kubismus, Gončár a Janák >>
Bydlení - historie bydlení, meziválečný umělecký a dynamický styl Art Deco >>
Bydlení - historie bydlení, Bauhaus, avantgardní škola a styl s důrazem na funkčnost >>
Bydlení - historie bydlení, meziválečná první Československá republika >>
Bydlení - historie bydlení, funkcionalismus; účelnost a strohost, nové principy i materiály >>
Bydlení - historie bydlení, USA před druhou světovou válkou >>
Bydlení - historie bydlení, tvorba nábytku v období druhé světové války >>  

Bydlení - historie bydlení, nábytková tvorba po druhé světové válce >>
Bydlení - historie bydlení, poválečné Československo a Amerika >>
Bydlení - historie bydlení, konec 50. - 70. léta není jen Expo 58 >>
Bydlení - historie bydlení, 70. a 80. léta 20. století = abstrakce, provokace i kýč >>
Bydlení - historie bydlení, konec 20. století = postmoderna >>

Názory na článek  Bydlení – historie bydlení, rané baroko
Na dané téma nejsou žádné názory.
Známkuj

Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem


Fotogalerie Interiéry, nejlépe hodnocené fotografie

Články Interiéry