Stát vloni prodal kradené věci za 156 milionů. Komu peníze patří?

Co se děje s věcmi z trestné činnosti? Zabaví-li je stát, může je znovu prodat. Překvapí vás, co se ze zisky z takových obchodů děje.

Příjmy z prodeje majetku, pocházejícího původně z trestné činnosti, za rok 2019 dělaly neuvěřitelných 155 976 541 korun. Disponuje jimi Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který je převádí na zvláštní účet Ministerstva spravedlnosti pro odškodňování obětí trestných činů. Peníze vzniklé z trestné činnosti tak nakonec prospějí těm, kterým bylo trestnou činností ublíženo.

„Našim cílem je vždy získat co nejvíc prostředků tak, aby lidé, kteří byli poškozeni trestnou činností, dostali od viníků co nejvyšší odškodné. Podařilo se nám v uplynulém roce takto shromáždit téměř 156 milionů korun, což je nejvíc od účinnosti zákona,“ uvedla generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

Zákon o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení umožňuje poškozeným získat odškodnění nejen v případě, kdy jim důsledkem spáchání trestného činu vznikla škoda majetková, ale i když došlo k nemajetkové újmě. Za tímto účelem zřídilo Ministerstvo spravedlnosti zvláštní účet u České národní banky, na kterém jsou shromažďovány finanční prostředky z majetkových trestních sankcí. Nejčastěji se jedná o peněžité tresty a tresty propadnutí věci či majetku pachatelů.

Nejvyšší částky odvedla v loňském roce pracoviště ÚZSVM v Praze, Brně, Ostravě a Hradci Králové. Nejvyšší suma, bezmála 33 milionů korun, pocházela z případu podání žádosti o udělení licence pro podnikání v energetických odvětvích za použití vědomě nepravdivých listin, které měly dokladovat úplné dokončení fotovoltaické elektrárny. Pachatelé byli Krajským soudem v Brně odsouzeni k trestu odnětí svobody v délce trvání šesti roků ve věznici s ostrahou a k podmínečnému trestu tří let vězení.